Dnešní článek vám neřekne, jaké rozhodnutí je to správné. Správné je totiž (jako téměř ve všech oblastech života) subjektivní a je jen na nás, pro co máme lepší podmínky.
Pokud patříte mezi ty, kteří denně vaří, a tak je pro vás například příprava vývarů tak samozřejmá jako ranní káva, tak pro vás příprava domácích příkrmů nebude žádný problém – zkrátka z porce připravené zeleniny odeberete část stranou do menšího kastrůlku, kde ji připravíte bez soli a jiných přídavků pro dítě.
Pokud ale vaše kuchyň slouží spíše jen jako ohřívárna doneseného, není důvod své zvyky měnit. Příkrmy ve skleničkách nejsou v ničem horší než domácí pyré. Naopak si můžeme ukázat i řadu pozitiv.
Mnoho rodičů jako první oponenturu proti skleničkám řekne, že při vaření dobře vědí, co dítěti dávají. Tohle může s jistotou prohlásit pouze ten, co do příkrmů dává jen svou vlastní zeleninu a maso, případně od farmářů, které dobře zná. Pokud nakupujeme pouze v supermarketech, tak sice vidíme, jak hezky oranžovou mrkev jsme pořídili, ale o jejím původu a způsobu pěstování nevíme vůbec nic.
A o tom, že označení bio může být velmi klamavé, již byly napsány tisíce článků.
Snad všechny značky hotových příkrmů se ohánějí certifikáty o nezávadnosti, zdroji ze zodpovědného zemědělství a chovu a procházejí mnoha testy. Průmysl zaměřený na děti je pod neustálým drobnohledem, a tak jsme neustálými testy a prověrkami ujišťováni, že dětem dáváme jenom to nejlepší.
A možná se zachováme úplně nejlépe, když půjdeme zdravým středem: kupované skleničky prostřídáme s bio zeleninou a k tomu zařadíme i tu bezejmennou mrkev z Lidlu: protože dříve nebo později se dětský organismus setká s množstvím nečistých věci, se kterými se bude muset utkat!
Buďme vděční, že je možností tolik a že je výběr čistě na nás s ohledem na individuální zdravotní stav našich dětí. A nevyžádané rady s klidem vypuďme ze svých hlav jednou provždy.